Public Cloud a Parler

Zrovna připravuji vzdělávací video o Public Cloud, a tak se mi skvěle hodí současná historka o společnosti Parler. Tahle sociální síť nezvládla moderovat diskuze, proto se od ní partneři začali odvracet. Začalo to tržišti na mobilní aplikace a vyeskalovalo to až na poskytovatele infrastruktury, kterým je v tomhle případě Amazon respektive jeho služba AWS.

Parler tvrdí, že používají pouze základní AWS služby, aby se vyhnuli vendor lock-inu. To se teď jeví jako docela rozumné rozhodnutí, protože to hrozně usnadní stěhování. Pojďme si rychle projít, jak moc jim Public Cloud usnadnil život a o co všechno se teď budou muset starat, pokud by chtěli hypoteticky operovat na území US. 

Proč ne jiný Public Cloud poskytovatel?

Úroveň nabízených služeb u známých i neznámých poskytovatelů je různá, o tom asi netřeba diskutovat. Když jde ale o Term of Services, tak narážíme na poměrně konzistentní prostředí. Nikdo si nechce špinit ruce a riskovat zásah úřední moci. Zde mluvíme jak o velké trojce, tak o menších poskytovatelích velikosti Linode nebo Digital Ocean.

A co třeba Rusko nebo Čína?

To je zajímavá možnost, o které si můžeme krátce promluvit. Lze předpokládat, že Ruským nebo Čínským poskytovatelům nebude vadit obsah vyskytující se na sociální síti. Ale vzhledem k uživatelské základně si musíme položit otázku, jak efektivně dostávat data z druhého konce světa do spojených států? 

Na tuhle otázku asi můžeme odpovědět zapojením nějakého místního poskytovatele přímo v US, který by pak ovšem čelil stejným problémům, jako nyní AWS. No a samozřejmě je zde druhá možnost: prostě by se to pomalu tahalo z druhého konce světa. Uživatelský komfort by nebyl nic moc a je otázkou, jestli by to uživatelům vadilo a nebo ne. 

Co všechno Parler nemusel řešit při používání AWS

Ale vraťme se k Public Cloudu, proč je tahle věc tak populární u startupů a v čem je to jiné, než začít provozovat nějakou službu z vlastního datacentra?

1. Servery, tedy základní stavební kámen každé služby, zaberou nějaké místo, potřebujete budovu.
   
2. Nejdřív je ale musíte koupit. Musíte koupit taky úložiště, racky, síťové prvky jako switche, core switche, load balancery, firewally, haldu kabeláže, napájecí jednotky (PDU, PDU outlety, ...), záložní zdroje pro opravdu citlivé infrastrukturní komponenty. To je strašně moc peněz i pro věc, kterou chcete rozjet na malé škále.
3. Servery potřebují napájení, potřebujete přístup k energetické síti a potřebujete toho odebírat hrozně moc. Detaily 👇 Ideální je nezávislé napájení z více zdrojů. Výpadky jsou stále běžná věc.
4. Servery se zahřívají,  a proto jsou potřeba chladit. Musíte vymyslet chlazení, to sežere další kvanta elektrické energie.
5. Datové sály musíte zabezpečit proti požáru.
6. Datové sály musíte hlídat, aby vám někdo nechodil škodit.
7. Každé slušné datacentrum má záložní zdroj - generátor spalující fosilní paliva.
8. Všechno musíte monitorovat. Jsou všechna PSU v pohodě? Co paměťové moduly? Nepřehřívá se něco? Neflappuje nějaký uplink, protože někdo zavřel svazek kabelů do dveří?
9. Všechny ty věci musíte nějak dostat ke klientům, bude váš poskytovatel linky OK s tím, co děláte (až mu to někdo řekne, časem se to dozví na 100 procent)?
10. Poskytovatelů připojení chcete ideálně více. Stejné kolečko, jako s tím prvním.
11. Na servery musíte nainstalovat nějaký operační systém. To jde automatizovat. Ale víte, jak to udělat, když jste doposud dělali jen Public Cloud? Někdo vám s tím asi může poradit, ale nebude to zadarmo.
12. Další monitoring.
13. Možná budete chtít, aby se to všechno chovalo alespoň trochu jako servery v Public Cloudu. Musíte sehnat někoho, kdo se vyzná ve virtualizaci. A musíte zainvestovat do virtualizace.
14. Teď máme Hyper-V nebo vSphere na místě můžeme začít vytvářet virtuální stroje a obnovit celou aplikační infrastrukturu.
15. Další monitoring (tohle bylo asi v předchozím modelu).
16. "Pomoc! Objednali jsme málo serverů a ty virtuální stroje se nám tam nevejdou." Objednáváte další server, dodavatel má problémy, protože vše vyrábí v Číně, která se po SARS-CoV-2 ještě nevrátila na původní úroveň výrobních kapacit. A navazující dodavatelský řetězec také nestíhá.
17. Konečně přišel server. Někdo s dostatečnou důvěrou ho může dojít zapojit do datového sálu, a pak se může začít s instalací hypervizoru a zapojením do clusteru.
18. "Kdo objednával ty servery? Vždyť zase nemáme dost DAC kabelů! A ani ve switchi není dost volných portů. Nééééé! Ani očko nenasadíš."
19. Shořel jeden z těch starších serverů, takže jsme zpátky na začátku.

A mohl bych pokračovat. Schválně jsem se zaměřil na ty nejvíce jasné věci, ale i s jejich pomocí jsem byl schopný zachytit tu neuvěřitelnou složitost situace, když se někdo rozhodne začít na zelené louce. Všechno zmíněné pro vás AWS automaticky řeší a vy si u nich můžete roztočit serverů kolik jen chcete a vylepšovat svůj produkt. 

Závěr

Je jasné, že všechno to potřebuje spoustu peněz a zkušených lidí (většina jde outsourcovat, když tedy budou na trhu dostupní a budou chtít spolupracovat). Peníze můžete nějak sehnat a to samé jde do jisté míry prohlásit i o lidech. Všechno ale zabere strašného času. To všechno také potřebuje hromadu administrativy, meetingů, konzultací. Jde mi z toho hlava kolem a to nad tím přemýšlím jen velmi naivně. 

Když se vrátíme k Parler, nikdo z nás momentálně neví, co s ním bude. Půjde do jiné země, poskytne mu někdo svoje datové centrum (i vzhledem k politickým komplikacím, které by to přineslo) a nebo vybuduje něco vlastního? Všechno jsou jen spekulace. Za týden budeme vědět více. Možná celá služba skončí. Nevím. Cílem tohoto článku bylo jen ukázat, jak obrovsky můžeme těžit z existence služeb, které v podstatě udělají většinu těžké práce (a práce, kterou sami neumíme) za nás.

Je super žít v 21. století! I v roce 2020 nebo 2021 😂